Město Jekatěrinburg

Město Jekatěrinburg – rusky Екатеринбу́рг

má svůj počátek v roce 1723, kdy z příkazu Petra I. a pod vedením gubernátora V. N. Tatiščeva byla na řece Iseť zahájena stavba největších železáren v Rusku. Při stavbě závodů sekundoval zkušený inženýr v oblasti hutního průmyslu Vilim de Gennin, na jehož popud bylo osídlované místo nazváno po carevně Kateřině I. K mohutné výstavbě strojírenských a železárenských závodů však došlo až na Stalinův příkaz v roce 1930. Jekatěrinburg se velmi rychle rozrůstal a za podpory Kateřiny II. z něj vzniklo moderní, průmyslové a bohaté město. Na konci 18. století vedla přes město hlavní cesta na Sibiř a do Asie. Proto podobně jako byl Sankt- Petěrburg označován „oknem do Evropy“, Jekatěrinburg získal přízvisko „okno do Asie“. Na přelomu 18. a 19. století se město stalo hlavním centrem revolučního dění na Urale. Během ruské revoluce zde byl v Ipaťjevově domě internován car Mikuláš II. s rodinou. Z obavy, aby se carské rodiny nezmocnily blížící se československé legie, dal v červenci roku 1918 – pár dní před jejich příchodem — místní komunistický funkcionář Jakov Sverdlov příkaz k popravě celé rodiny. Na počest Jakova Sverdlova bylo město od roku 1924 až do roku 1991 přejmenováno na „Sverdlovsk“. Město se rozkládá na východní straně pohoří Ural, na hranici Evropy s Asií. Žije v něm 1 428 260 obyvatel, čímž se Jekatěrinburg stal čtvrtým největším městem v Rusku, po Moskvě, Petrohradu a Novosibirsku. Je to moderní město univerzit a těžkého průmyslu.

Doprava

Jekatěrinburg představuje po Moskvě a Sankt-Petěrburgu třetí největší transportní uzel v Rusku.

Městskou dopravu zajišťují autobusy, trolejbusy, tramvaje, maršrutky a metro.

Leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní letiště Kolcovo a vnitrostátní letiště Uktus. Z Prahy a Karlových Varů sem létají pravidelné linky ČSA.

Železniční nádraží se nachází 3,5 km od centra. První nádražní budova byla postavena v roce 1878, v roce 1914 bylo vedle starého nádraží postaveno nové a původní začalo sloužit pouze pro odbavování vojenských vlaků. V roce 2003 byla stará budova zrekonstruována a bylo v ní vytvořeno železniční muzeum Sverdlovské železnice. Nová budova byla několikrát modernizována; poslední rekonstrukce proběhla v roce 2001. Dnešní nádraží je zcela moderní a nabízí cestujícím všechny potřebné služby. Každou hodinu odbavuje 4 800 cestujících, denně 60 dálkových vlaků a 180 příměstských. Vlaky se odtud rozjíždí do sedmi směrů: na Perm, Ťumeň, Kazaň, Nižnij Tagil, Čeljabinsk, Kurgan a Tavdu. Je zde největší seřaďovací nádraží v Rusku.

Pamětihodnosti

Ve městě se zachovalo mnoho kulturních a architektonických památek. Město bylo stavěno jako metropole Uralu, na hlavních ulicích se proto zachovalo mnoho historických budov. Jekatěrinburg je jedním z ruských měst, kde obyvatelé milují moderní umění a zajímají se o ně. Na ulicích najdeme mnoho památníků a v muzeích jsou k vidění překrásné sbírky obrazů, šperků, minerálů a mnoho dalších. Pokud chcete při putování po Transsibiřské magistrále nějaké město vynechat, Jekatěrinburg není v žádném případě dobrá volba. Prohlídka toho nejzajímavějšího se dá zvládnout během jednoho dne, pro klidnou procházku a nasátí místní atmosféry je však lepší si rezervovat nejméně tři dny.

V Jekatěrinburgu je na chodníku v délce 6 km namalovaná takzvaná červená linie s pětatřiceti zastaveními. Tato trasa začíná u pomníku V. I. Lenina na náměstí Roku 1905 a provede vás po nejzajímavějších památkách ve městě.

Bývalý Ipaťjevův dům, kde byl poslední ruský car Mikuláš II. s celou svou rodinou v noci z 16. na 17. července 1918 zavražděn, byl na příkaz B. Jelcina v 80. letech zbořen. V roce 2003 byl na tomto místě postaven zlatem bohatě zdobený chrám Na krvi. Před chrámem stojí bronzový památník znázorňující truchlící carskou rodinu.

Carské pohřebiště Ganina Jáma, kde bolševici pohřbili carskou rodinu, se nachází osm kilometrů od Jekatěrinburgu u vesničky Šuvakiš. V roce 2008 vznikl na tomto místě klášter s komplexem pravoslavných chrámů. Ostatky členů carské rodiny však byly v roce 1998 přeneseny do Sankt- Petěrburgu a znovu pochovány v Petropavlovské pevnosti. Ruská pravoslavná církev prohlásila Mikuláše, jeho ženu a děti za svaté mučedníky.

Na hranici Evropy a Asie se nachází obelisk, připomínající toto rozhraní; v okolí Jekatěrinburgu jich lze najít několik.

Jednou z nejstarších ulic ve městě je Vajnerova ulice zvaná též „Uralský Arbat“, byla pojmenovaná po bolševikovi Leonidu Vajnerovi. Pomník československým legionářům se nachází na Michajlovském hřbitově; byl odhalen v roce 2008.

Muzea

Železniční muzeum, u vlakového nádraží.

Uralské mineralogické muzeum, ul. Krasnoarmějská 1.

Uralské geologické muzeum, ul. Chochrjakova 85.

Muzeum historie Jekatěrinburgu, ul. Karla Libknechta 26.

Muzeum Sverdlovské oblasti, ul. Malyševa 46.

Muzeum výtvarného umění, ul. Vajnera 11.

Muzeum kamenictví a klenotnictví, ul. Lenina 37.