Bajkalsko-amurská magistrála

Bajkalsko-amurská magistrála

Stavba této tratě začala 09. 01. 1974 a do provozu byla odevzdána 29. 09. 1984, ale stavba tunelu pod Severomujským hřbetem, byla dokončena teprve v roce 2003 a stavba trvala 27 let (od 1977 do 30. 11. 2003). Tento tunel je nejdelší v Rusku a podle udávaných údajů je jeho každý kilometr zaplacen čtyřmi životy. Ale toto číslo podle výpovědí místních obyvatel je mnohem větší.
Některé úseky byly postaveny mnohem dříve, úsek Tajšet – Usť-Kut v 50. Letech a trať z Komsomolsku na Amuru k přístavu Sovětskaja Gavaň, byla dokončena před začátkem války s Japonskem ( 1945) a sehrála obrovskou roli v přemísťování sovětských vojsk, pro operace na ostrově Sachalin a Kurikých ostrovech.

Bajkalsko-amurská magistrála

Probíhá souběžně s Transsibiřskou magistrálou, ale o 150 až 700 km severněji. Na Transsibiřskou magistrálu se napojuje ve městě Tajšet (4 515 km od Moskvy) dále pokračuje přes Bratsk do města Usť-Kut na řece Leně. Z Usť-Kutu trať pokračuje přes bajkalské pohoří k jezeru Bajkal. Po severním pobřeží jezera Bajkal protíná čtyři Mysové tunely o celkové délce 4,5 km a dále pokračuje po břehu řeky Horní Angara téměř lidu prázdnou krajinou, projíždí Severomujský tunel dlouhý 15 343 m. Tento tunel skýtá různá nebezpečí, svědčí o tom i fakt, že se nachází v zóně seizmické činnosti o síle 9 – 12 balů. Zemětřesení v této oblasti je do tří stupňů průměrně dvakrát za den. Proto se stále udržuje v provozu i obchvatem Severomujského tunelu. Tento obchvat se považuje za nejkrásnější úsek BAMu. Nejslavnější stavbou je zajisté “Čertův most”, vysoký 35 m na dvoupatrových nohách nad korytem řeky Itykit. S obou stran průsmyku se železnice neuvěřitelným způsobem klikatí a, dokonce v tunelu č.1 o délce 2,14 km se trať otočí o 180°. Dočasný obchvat Angarakan – Kazankan v délce 24,6 km s úklonem do 40 metrů na jeden kilometr, byl nevyhovující a proto v letech 1985 až 1989, byl postaven moderní obchvat o délce 64 km s úklonem 18 m na 1 km. A první obchvat rozebrán.

Než dosáhne BAM města Tynda, které je považováno za hlavní město BAMu. Projede ještě nádherným pohořím Kodar, mine jezero Leprindo, Čarské písky a na 1770. Km se ocitne na nejsevernějším místě celé tratě BAMu ( 57°05 ). Z Tyndy na jih vede 182 km dlouhá spojovací trať do stanice Bamovskaja na Transsibiřské magistrále. Tato trať, byla postavena v letech 1937 až 1940, poté, byla rozebrána v roce 1941 a použita pro stavbu železnice podél řeky Volhy. Po porážce německých vojsk u Stalingradu se začalo s projekcí a průzkumem na dálném východě. Obnovení se tato trať dočkala až v letech 1972 – 1977. Na sever se ve městě Tynda odděluje další větev, 202 km dlouhá trať z Bestuževa do Něrjungri. U Verchnězejska trať překonává přehradu na řece Zeja a přes Urgal vede do Komsomolsku na Amuru. Komsomolsk na Amuru je dále spojen s přístavem Sovětskaja Gavaň na pobřeží Tichého oceánu v délce 468 km a s Chabarovskem na Transsibiřské magistrále v délce 340 km. Celá Bajkalsko-amurská magistrála z města Tajšet do Sovětskaja Gavaň je dlouhá 4 287 km. Trať na své cestě protíná více než 3 000 vodních překážek a několik velkých sibiřských řek Lena, kirenga, Horní Angara, Vitim, Čara, Oljokma, Zeja, Selemdža, Bureja, Amguň a Amur. Bajkalsko-amurská magistrála protíná sedum horských hřebenů, nejznámější jsou Bajkalský, Severomujský a Kodarský.
Hospodářský potenciál tohoto regiónu je stále neprozkoumán. Region má málo země, vhodné pro zemědělství, ale zásoby dřeva a nerostného bohatství jsou obrovské.

Nyní se tu těží například: sůl, azbest, železná ruda, olovo, slída, zinek, uhlí, měď, zlato, uran, cín, nikl, volfranový rudy, ropa, plyn, slída. Např.: naleziště mědi obsahuje 20% všech světových zásob a ve východní Sibiři a dálnem východu je zásoba plynu odhadována na 6,6 trilionu m3. Pro svážení nákladů z republiky Sacha k Bajkalsko-amurské magistrály se využívá řeka Lena a její splavné přítoky Olenok, Jana, Indigirka a Kolima.

Kniha o BAMu

Rusko, Bajkalsko-amurská magistrála