Jak poznat Rusko? Na Transsibiřské magistrále – Orlický deník 30.10.2015
Bohužel v novinách neotiskli vše co jsem jim poslal. Udělali cenzuru a otiskli, jen to co se jim hodí. Nabízím Vám zde originál článek, kde jsem tučně vyznačil (žlutě) co nesmělo být otisknuto. Na konci článku je odkaz na noviny a okopírovaný článek s novin.
Jak poznat Rusko? Na Transsibiřské magistrále
Transsibiřská magistrála je nejdelší železnice na světě vedoucí z Moskvy až do přístavního města Vladivostok v neuvěřitelné délce 9 888 km. Václav Turek, ve své čtvrté knize věnované Rusku seznamuje čtenáře s železnicí od prvních plánů až po současnost. Věnuje pozornost také celkovému přehledu železniční výstavby v Rusku, popisuje města, památky, přírodní zajímavosti, nákup jízdenek, cestování a život ve vlaku. Nezapomněl ani na československé legionáře, kteří na Transsibiřské magistrále působili. Cestu do Vladivostoku si musely československé jednotky doslova probojovávat. Legionáři postupně obsadili klíčová místa na Transsibiřské magistrále. K větším střetům s bolševiky došlo například v Uljanovsku, v Kazani, u Zlatoustu, u Marianovky, v Permu, v Irkutsku a u jezera Bajkal na Krugobajkalce. V Kazani se legionáři zmocnili ruského zlatého pokladu. Do Jekatěrinburgu, kde v té době byl vězněn car Mikuláš II. s celou svou rodinou, se ale bohužel dostali pozdě, až 27. července, a nedokázali tak zabránit jejich popravě — k té došlo již 17. července 1918.
Transsibiřská magistrála je nejlepší způsob, jak se seznámit s Ruskem, pochopit mentalitu jeho obyvatel, uvědomit si velikost a rozsáhlost této obrovské země. Nejdelší světovou železnicí projedete téměř celé Rusko od západu na východ. Projedete přes dva kontinenty, Evropu a Asii, přes dvanáct oblastí, pět krajů, dvě republiky, jednu autonomní oblast a jeden autonomní okruh, osmdesát sedm měst. Překonáte šestnáct velkých řek a sedm časových pásem. Za šest dní a čtyři tisíce korun můžete dojet z Moskvy až k Tichému oceánu. Nová kniha Václava Turka vznikala poměrně dlouho, alespoň z pohledu autora. Všechny oblasti, všechna města a muzea, která popisuje v knize, osobně navštívil. Snažil se posbírat co nejvíce informací a vměstnat je do této knihy. O nové knize už začal přemýšlet hned po vydání jeho předchozí knihy Bajkalsko-amurské magistrály, to bylo v roce 2010. Čas rychle plynul a informací bylo hodně a tak jsme se čtvrté knihy dočkali až letos. Kniha vznikla z osmi cest, při kterých Václav Turek navštívil 30 měst, strávil ve vlacích 15 dní, najezdil 15 000 kilometrů a v Rusku strávil 70 dní. Do Ruska Václav Turek jezdí už od roku 2000 a cestováním po různých oblastech Ruska strávil 340 dní. Vlakem, lodí, autem i autobusem najezdil po této nádherné zemi 56 000 km a pěšky ušel 1 500 km. Ze svých cest má plno zážitku, o kterých bude vyprávět 11. Listopadu od 18 hodin v Lanškrounské knihovně.
Jak Rusko Václav Turek vidí, shrnul do následujících řádků: Rusko je opravdu velmi zajímavá země a bez podrobné znalosti jeho historie je obtížné ho pochopit. Chápu, že mnoho našich spoluobčanu nemůže Rusku a Rusům přít na jméno. Řekl bych ale, že se snažíme stále vnímat Rusko takové, jaké bylo za dob socializmu. Je potřeba si uvědomit, že Rusko kráčí mílovými kroky vřed a nedá se vůbec srovnávat s tím, co bylo před 25 lety. Pokud budu na Rusko koukat jako obyčejný občan a cestovatel, tak si dovolím tvrdit, že Rusko vůbec není takové, jak ho prezentují media. Rusko je bezpečné. Má bohatou historii, kulturu, mnoho památek, nádhernou a rozmanitou přírodu, ale hlavně ta pohostinnost, vstřícnost a ochota pomáhat. To se cení nejvíce. Můj názor na ukrajinskou krizi je asi velmi odlišný od většiny obyvatel. Putin se stále jen brání. Kdyby byl takový agresor, jak ho všichni označují, tak je už celá Evropa ve válečném stavu.
Je známo, že USA mělo stavět v Černém moři své objekty. Bohužel USA se stále tlačí blíže k Ruským hranicím. Takové velmoci jako je Rusko se to samozřejmě nelíbí. Jednoduše řečeno, kdyby Putin nezabral Krym, tak za nedlouho má Obamu až v Moskevském Kremlu.
Pokud budu koukat na ekonomickou stránku, tak sankce proti Rusku, byly největší chybou, kterou EU udělala. Rusko to sice zasáhlo a poranilo, ale bohužel si nikdo neuvědomil, jakou povahu mají Rusové. V krizových situacích se dokážou semknout, držet pohromadě, pomáhat si a vše vyrobit sami.
Putin v jednom rozhovoru prohlásil „ sankce nás sice poranili, ale na konec podpořili naše výrobce. Rusko si samozřejmě se sankcemi poradí“. Při mé jedné cestě po Rusku, jsem se místních obyvatel na Kolymě zeptal. Co v této oblasti těžíte? Odpověď byla jednoduchá a překvapující. „Těžíme tu všechno“.
Rusko nemá nouzi o žádnou surovinu, možná nedokážou všechny suroviny zpracovávat a nedokážou všechno vyrobit. Naše sankce je donutí k tomu, aby se to všechno naučili a sami udělali. A tak pomaličku přestanou zboží s EU potřebovat. Věřím tomu, že vbrzké době Rusko spustí svůj internet nezávislý na USA, svoje platební karty a začnou obchodovat v jiné měně než USD. V tu chvíli se Rusko stane ještě větší velmocí a hlavně nezávislým státem.
Putin vytáhl Rusko z krize,
dnes má Rusko malou nezaměstnanost, investuje se hodně do stavebnictví, infrastruktury a dalších odvětví. Bankovnictví funguje skvěle. Vedení účtu je automaticky zdarma, včetně platební karty a internetového bankovnictví, vklady jsou úročeny neskutečným úrokem
7,4 % .
Mobilní telefony fungují snad skoro v každé vesnici, včetně dat.
Koupil jsem si ruskou před nabitou SIM kartu, v přepočtu za 70,– Kč, 14 dní jsem používal data (internet, stahování emailu, psaní SMS přes data, rezervace hotelů po internetu…) a to vše úplně zdarma, z kreditu jsem neutratil ani korunu. A hlavně všude kde byl signál na telefon, tam opravdu rychle fungují i data.
V obchodech se dá všechno koupit. O potraviny není žádná nouze. Rusové dokázali snížit spotřebu alkoholu a striktně dodržují zákaz pití alkoholu na veřejnosti. Veškerá doprava se může pyšnit velkou přesností. Na železnici můžeme přidat i spolehlivost a komfort, na vlakových nádražích se nabízí mnoho služeb – luxusní čekárny, televize, wifi je zdarma, sprchy, hotel, restaurace, úschovna zavazadel… A k tomu všemu můžeme přičíst velkou bezpečnost.
.
.
.
**Odkaz na článek v novinách. ** . . http://orlicky.denik.cz/…0151029.html
.
. .
Okopírovaný článek s novin. . . .
Lanškroun – Transsibiřská magistrála je nejdelší železnice na světě vedoucí z Moskvy až do přístavního města Vladivostok v neuvěřitelné délce 9 888 km. Václav Turek ve své čtvrté knize věnované Rusku seznamuje čtenáře s železnicí od prvních plánů až po současnost. Věnuje pozornost také celkovému přehledu železniční výstavby v Rusku, popisuje města, památky, přírodní zajímavosti, nákup jízdenek, cestování a život ve vlaku. Nezapomněl ani na československé legionáře, kteří na Transsibiřské magistrále působili.
Cestu do Vladivostoku si musely československé jednotky doslova probojovávat. Legionáři postupně obsadili klíčová místa na Transsibiřské magistrále. K větším střetům s bolševiky došlo například v Uljanovsku, v Kazani, u Zlatoustu, u Marianovky, v Permu, v Irkutsku a u jezera Bajkal na Krugobajkalce. V Kazani se legionáři zmocnili ruského zlatého pokladu. Do Jekatěrinburgu, kde v té době byl vězněn car Mikuláš II. s celou svou rodinou, se ale bohužel dostali pozdě, až 27. července, a nedokázali tak zabránit jejich popravě, k té došlo již 17. července 1918.
Transsibiřská magistrála je nejlepší způsob, jak se seznámit s Ruskem, pochopit mentalitu jeho obyvatel, uvědomit si velikost a rozsáhlost této obrovské země. Nejdelší světovou železnicí projedete téměř celé Rusko od západu na východ. Projedete přes dva kontinenty, Evropu a Asii, přes dvanáct oblastí, pět krajů, dvě republiky, jednu autonomní oblast a jeden autonomní okruh, osmdesát sedm měst. Překonáte šestnáct velkých řek a sedm časových pásem. Za šest dní a čtyři tisíce korun můžete dojet z Moskvy až k Tichému oceánu.
Nová kniha Václava Turka vznikala poměrně dlouho, alespoň z pohledu autora. Všechny oblasti, všechna města a muzea, která popisuje v knize, osobně navštívil. Snažil se posbírat co nejvíce informací a vměstnat je do této knihy. O nové knize už začal přemýšlet hned po vydání jeho předchozí knihy Bajkalsko-amurské magistrály, to bylo v roce 2010. Čas rychle plynul a informací bylo hodně, a tak jsme se čtvrté knihy dočkali až letos. Kniha vznikla z osmi cest, při kterých Václav Turek navštívil 30 měst, strávil ve vlacích 15 dní, najezdil 15 000 kilometrů a v Rusku strávil 70 dní.
Do Ruska Václav Turek jezdí už od roku 2000 a cestováním po různých oblastech Ruska strávil 340 dní. Vlakem, lodí, autem i autobusem najezdil po této zemi 56 000 kilometrů a pěšky ušel 1 500 kilometrů. Ze svých cest má plno zážitků, o kterých bude vyprávět 11. listopadu od 18 hodin v lanš krounské knihovně.
Jak Rusko Václav Turek vidí, shrnul do následujících řádků:
„Rusko je opravdu velmi zajímavá země a bez podrobné znalosti jeho historie je obtížné ho pochopit. Chápu, že mnoho našich spoluobčanů nemůže Rusku a Rusům přijít na jméno. Řekl bych ale, že se snažíme stále vnímat Rusko takové, jaké bylo za dob socialismu. Je potřeba si uvědomit, že Rusko kráčí mílovými kroky vpřed a nedá se vůbec srovnávat s tím, co bylo před 25 lety. Pokud budu na Rusko koukat jako obyčejný občan a cestovatel, tak si dovolím tvrdit, že Rusko vůbec není takové, jak ho prezentují média. Rusko je bezpečné. Má bohatou historii, kulturu, mnoho památek, nádhernou a rozmanitou přírodu, ale hlavně ta pohostinnost, vstřícnost a ochota pomáhat. To se cení nejvíc.
Můj názor na ukrajinskou krizi je asi velmi odlišný od většiny obyvatel. Putin se stále jen brání. Kdyby byl takový agresor, jak ho všichni označují, tak je už celá Evropa ve válečném stavu. Pokud budu koukat na ekonomickou stránku, tak sankce proti Rusku, byly největší chybou, kterou EU udělala. Rusko to sice zasáhlo a poranilo, ale bohužel si nikdo neuvědomil, jakou povahu mají Rusové. V krizových situacích se dokážou semknout, držet pohromadě, pomáhat si a vše vyrobit sami. Rusko nemá nouzi o žádnou surovinu, možná nedokážou všechny suroviny zpracovávat a nedokážou všechno vyrobit. Naše sankce je donutí k tomu, aby se to všechno naučili a sami udělali. A tak pomaličku přestanou zboží s EU potřebovat. Věřím tomu, že v brzké době Rusko spustí svůj internet nezávislý na USA, svoje platební karty a začne obchodovat v jiné měně než USD. V tu chvíli se Rusko stane ještě větší velmocí a hlavně nezávislým státem.
Dnes má Rusko malou nezaměstnanost, investuje se hodně do stavebnictví, infrastruktury a dalších odvětví. Bankovnictví funguje skvěle. Vedení účtu je automaticky zdarma, včetně platební karty a internetového bankovnictví, vklady jsou úročeny neskutečným úrokem. Mobilní telefony fungují snad skoro v každé vesnici, včetně dat. V obchodech se dá všechno koupit. O potraviny není žádná nouze. Rusové dokázali snížit spotřebu alkoholu a striktně dodržují zákaz pití alkoholu na veřejnosti. Veškerá doprava se může pyšnit velkou přesností. Na železnici můžeme přidat i spolehlivost a komfort, na vlakových nádražích se nabízí mnoho služeb – luxusní čekárny, televize, wifi je zdarma, sprchy, hotel, restaurace, úschovna zavazadel… A k tomu všemu můžeme přičíst velkou bezpečnost.“